TECHNIKA ROČNÍHO LIDÉ - Část 3: Kdo je HENRI OGER (1885 - 1936)?
Zobrazení: 674
VYHLEDÁVÁNÍ AUTORA
HANG NGUYEN MANH
Docent, doktor historie
Přezdívka: batoh v univerzitní vesnici
Název pera: Brouk
3.1 Kdo je Henri Oger (1885 - 1936)?
3.1.1 Francouzská intervence
a. Vietnamci dnes již nevidí ani siluetu francouzských kolonialistů na vietnamské zemi. Mohou být viděny pouze prostřednictvím starých stránek historických knih nebo prostřednictvím výzkumných prací, jako je Bulletin de l'école Française d'Extrême-Orient (Far-Eastern French School), Bulletin de la Société des Études Indochinoises, Bulletin Society for Indochinese Studies), Bulletin des Amis du Vieux Huế (Bulletin Old Huế), nebo Publikace I'Institut Indochinois pour l'étude de l'homme (publikace Indochinese Institute for Study of Man)… Nebo prostřednictvím výzkumných dokumentů o hmotném, kulturním a duchovním životě vietnamského lidu, které tito francouzští kolonialisté zanechali. Některé z těchto dokumentů nejen potvrdily přítomnost mnoha francouzských vědců téměř po sto letech, ale také potvrdily existenci mnoha římskokatolických kněží a misionářů od mnoha minulých století, a to prostřednictvím mnoha výzkumných prací "Mise jezuitů v Tonkinu" (*), a také o velkém pokroku dosaženém v přeměně ateistů na římský katolicismus v letech 1627 až 1646 “.
__________
(*) Oblast ovládaná Lordem Trịnhem od Đèo Ngang po severní VN
b. Všichni tito kněží a misionáři nepronikli jen v deltách jižního a severního Vietnamu, ale také šli hluboko do hornatých oblastí, jako jsou případy Otče Savine který studoval etnické menšiny v severní horské oblasti a v čínsko-vietnamské příhraniční oblasti; Otče Cadière, který kromě předmětů týkajících se společnosti, jazyka a folklóru Vietnamců - provedl také výzkumy historie Chams; nebo případ Otče Dourisboure kdo provedl výzkumy etnografie. K dispozici je také Otec Alexandre de Rhodes kdo sestavil Dictionarium Annamiticum Lusitenum et Latinum - Řím 1651.
c. V té době byli nejen misionáři a učenci, ale také živnostníci. Přestože byli velmi zaneprázdněni svým obchodem, byli stále na severu, aby psali své vztahy, jako je tomu například v případě Tavernier, nebo to Samuela Barona (Angličan) kdo udělal popisy země, kterou navštívil. Rovněž věnovali velkou pozornost politickým a sociálním situacím, zvykům a zvyklostem, zeměpisu a historii jazyka na místech, která navštívili.
d. Jako zvláštní rys však byli francouzští administrátoři, kteří se nejen starali o správu, ale také ušetřili mnoho času na provádění výzkumných prací, jako je případ Sabatiera, který studoval obvyklý zákon a ságu o Ede kmen Landes, který věnoval zvláštní pozornost vietnamským lidovým příběhům a jazyku, a Cordier - ačkoli byl celním úředníkem, pracoval jako překladatel pro Indočínské ministerstvo spravedlnosti a učil vietnamské a čínské francouzské úředníky. Pokud jde o kapitána letectva Cesbron, chtěl povýšit vietnamské legendy a pohádky až k nebi.
e. Byl tu také policejní dozorce Bajot kdo překládal Đồ Chiểubáseň L Vc Vân Tiên do francouzštiny, věnuje veškerou svou pozornost každému verši, každému slovu ... Mezi mnoha francouzskými badateli byli nejznámější tito lidé: G. Dumoutier - archeolog, etnolog a orientalista - zaměstnán generálním guvernérem jako jeho tlumočník, Maurice Durand, známý autor díla s názvem „Vietnamské oblíbené snímky“. Pierre Huard kdo napsal tak běžně známou knihu s názvem „Znalost Vietnamu“, a nedávno jsme to měli Philippe Langlet, doktor historie, který učil literaturu na bývalé univerzitě v Saigonu a přeložil „Khâm Định Việt Sử Thống Giám Cương Mục (1970)“ (Autorizovaná historie Vietnamu) a použil ji jako diplomovou práci pro získání doktorského titulu. Dnes ještě mnoho lidí z této generace stále nepřežije. Prostě postoupili svá místa jiným ruským, japonským a americkým orientalistům ... Podle výzkumných hledisek, která mohou být buď materialistická nebo idealistická, dialektická nebo metafyzická ... jsou vietnamské studie zobrazeny před jejich očima novými prvky.
f. Po projití všech dokumentů, které po sobě zůstaly, jak je uvedeno výše, jsme se však nesetkali s žádným francouzským výzkumníkem, jehož jméno je Henri Oger! Možná bychom si měli přečíst článek od Pierre Huard, prováděné na internetu Bulletin de l'école Française d'Extrême-Orient a s názvem „Henri Oger, průkopník vietnamské technologie“ (1) (obr. 72). Obsah tohoto článku by tohoto Francouze mohl trochu osvětlit.
Obr.72: ČLÁNEK PIERRE HUARDA:
"Henri Oger - průkopník vietnamské technologie"
3.1.2 Život Henri Ogera
- Neznámá osoba - nešťastný osud, upadl v zapomnění téměř na jedno století. Průkopník vietnamské technologie? V článku Pierra Huarda jsme se dozvěděli, že:
a. Henri Oger (1885-1936?) se narodil v Montrevault (Maine et Loire) 31. října 1885. Získal titul bakaláře umění (Latina, řečtina, filozofie) s maturitou v roce 1995, pak pokračoval ve svém praktickém vyšším studiu (oddíl 4).
Oger byla studentkou paní Sylvain Lévy, Louis Finot a profesorů z Institut de France (Francouzský institut); poté, co získal bakalářský titul, pokračoval ve svých vyšších praktických studiích na VŠE Univerzita Sorbonne v Paříži. V roce 1907 Oger požádal koloniální úřad, aby jej poslal do Tonkina, aby provedl jeho vojenskou službu během dvou let (1908 - 1909) a bylo k tomu zmocněno (v té době měl H. Oger jen 23 let). Poté navštěvoval Koloniální školu (1909) a promoval na 4. místě mezi 26 studenty z jeho zasedání. Oger pokračoval ve studiu a absolvoval kurz vietnamského jazyka a čínštiny.
V červnu 3,1914, Oger se vrátil, demobilizovaný na 1 rok, do Francie. 17. června 1915 byl znovu mobilizován. Ačkoli vřele doporučují francouzští poslanci, Oger nebylo povoleno pracovat ve Francii a muselo být posláno zpět do Vietnamu.
Kvůli přílišnému přepracování Oger musel být několikrát hospitalizován a 18. června 1919 byl repatriován a byl na seznamu důchodců (Říjen 18,1920, XNUMX). Hledání dále do tohoto období, Huard dejte nám vědět, že to lidé viděli Oger ve Španělsku od února 1932, ale později o něm nikdo znovu neslyšel a v roce 1936 byl považován za nezvěstného.
Nikdo nezná datum Ogermanželství, ale jsou bezdětný pár. Tato vdova žila na ulici Libération č. 35 v Chantilly (Oise) z roku 1952 a zemřel 28. prosince 1954.
b. To bylo všechno Pierre Huard mohl zjistit o Henri Ogerživot; pokud tam bylo něco víc, pak to byly vědecké činnosti, které naplnily jeho život. Později lidé hodnotili Oger jako vědec, učenec, který ve francouzské administrativě profitoval z vojenských a administrativních prostředků, aby uspokojil jeho neomezenou touhu po znalostech a provedl výzkumné práce v lingvistických a literárních oborech.
Oger zbláznil se nad jeho prací jako šílenec. Navrhl projekt pro zřízení v Indočíně vyšetřující organizaci, jejímž cílem je naučit se o lingvistice a různých dialektech, jako je ten, který byl založen v Indii, Brity.
Nicméně, Oger dokázal vymyslet všechny takové projekty, ale nemohl projít způsoby, které vysledoval. Je to kvůli jeho nešťastnému životu, jeho nemocem a špatnému zacházení, které dostal Oger byl povinen nechat své výzkumné práce nedokončené?
3.1.3 Co chtějí?
a. Je pravda, že od okamžiku, kdy se poprvé dostali do Vietnamu, se náhodní vědci založili na vědeckých a dobře organizovaných výzkumných metodách, zejména když měli k dispozici všechny prostředky spolu s pomocí koloniální správy, takže měli , s jejich exotickým hlediskem, šli hluboko do mnoha různých výzkumných oborů, na kterých vietnamští konfuciánští učenci kvůli tomu, že se s takovými záležitostmi příliš seznámili, neviděli nebo opomněli pracovat? Všechny tyto výzkumné dokumenty, které zanechaly, velmi pomohly pozdějším generacím objektivně doplnit prostředky na dokumenty vytvořené a zanechané našimi vietnamskými předky.
b. Je však pomoc ze strany kolonialistické správy zcela vědecká a nestranná? Ve skutečnosti požadovali, aby vědci předkládali dokumenty zaměřené na účely správy. Je to důvod, proč určitý počet náhodných učenců neměl při provádění výzkumných prací o vietnamské záležitosti objektivní, pravdivé a přímé myšlení?
Je zpočátku pravda, že jejich metody přijaly hledisko náhodného kulturního kruhu, v době, kdy kolonialismus ještě prosperoval? Prováděli výzkumné práce na lidech, nikoli proto, aby se k nim snažili přiblížit, ale vlastně za dobytí.
"Pokud si přejete spravovat koloniální lidi dobrým způsobem, musíte nejprve důkladně porozumět lidem, které spravují."
Výše uvedená slova generálního guvernéra Doumer je druh směrnice. Je však pravda, že pro důkladné porozumění lidu se Doumer opřel o funkční školu západního etnografie, jejíž funkcí není vysvětlovat historické zdroje a zvyky těchto lidí, ale ve skutečnosti spočívá v prokázání praktického významu a skutečného funkce takových faktorů v této lidské společnosti a demonstrace s pevnými cíli? (1).
c. Kromě toho je pravda, že ve svých metodách shromažďování dokumentů a provádění výzkumů tato škola často věnovala pozornost jevům, které tvoří prohledávání takových zvyků a zvyků, aby se snažily zjistit a pochopit své podivné aspekty, v souladu s exotická chuť?
A je to správné Oger byl skutečně vybaven výše uvedenými cíli, misemi a metodami, jak se dostat do této podivné země? A pokud ano, tak jak Oger vybrat jeho objekt ke studiu?
If Pierre Poivre v letech 1749 a 1750 odešel na Dálný východ, aby prozkoumal politickou situaci, zvyky a zvyky, náboženství, produkty a obchodování v čínské Číně. H. Oger šel na místě provádět výzkumné práce na materiálních a mentálních civilizacích v roce XNUMX „Tonkin“ v letech 1908 a 1909.
d. V procesu učení a porozumění H. Oger objevil originální umění pomocí štětce na lissome pero (obr. 73), tak živý v rukou řady talentovaných umělců, spolu s rafinovanými rytinami, které měly tradici a které byly organizovány do spolků a sdružení. Kromě toho zde byl také průmysl rýžového papíru Grapefruit Vesnice, známá svou hladkostí a houževnatostí, ne nižší než u papírů vyráběných v incidentu. Všechny tyto faktory naléhaly Oger Na místo "objednat". Jak byla komodita objednána? Byly to obrazy tradičních festivalů, jak je vidí Dumoutier? Pokud ano, pak Oger během dvou let by nemusel tak tvrdě pracovat a nemohl být ani povolán „Průkopník ve vietnamské technologii“ by Huard; Oger chtěl mít osobní a originální výzkumné práce na vietnamských rodinách, které přijaly „Monografická metoda“.
Obr.73: STARÉ SCHOLAROVÉ PÍSEMNÉ ČÍSLOVÉ CHARAKTERY
e. Oger domnívá se, že charakteristika této metody spočívá ve zřízení finančních prostředků používaných na oděvy, potraviny, bydlení, mzdy a nábytek. Oger konkretizoval do 5 skupin předmětů, které můžeme nazvat kapitoly.
První kapitola pojednává o materiálech, které se skládají ze tří typů, a to minerálů, rostlin a zvířat používaných k výrobě produktů a nástrojů nezbytných pro činnost rodin a společnosti. Druhá kapitola se zabývá nástroji bydlení (obr. 74) a oblečení. Třetí kapitola se zabývá potravinami, jídlem a pitím a ochranou hygieny a zdraví. Čtvrtá kapitola se věnuje osvětlení a vaření. A poslední je kapitola zabývající se nádobím a pracovními nástroji.
Fig.74: ŽENSKÁ VELKÁ PALMOVÁ KLOUČKA
f. Aby se naplnil obsah výše uvedeného požadavku, Oger vzal si s sebou vietnamského umělce, který se specializoval na kreslení náčrtků, a spoléhal se na cechy dělníků a obchody (obr.75). Byly předloženy vážné otázky týkající se označení, velikosti, výrobních metod, manipulace s takovými nebo takovými nástroji nebo nástroji.
Fig.75: VOTIVNÍ NABÍDKA PAPÍRŮ
Scénář rychle načrtl na papíře práci v každé jeho etapě a choval se poněkud jako fotograf.
A tak podle Oger, tato metoda mu umožňuje znovu vytvořit mnoho sérií aktivit patřících ke stejnému druhu a prostřednictvím dvou různých typů skic, které se navzájem doplňují, konkrétně nářadí nebo objekty (obr. 76) a gesta nasazená k jejich použití. Takové nástroje ze dřeva, železa, cínu, bambusu se navzájem doplní a vysvětlí se, když jsou uspořádány a použity společně.
Fig.76: BAMBOO SWING
g. Pokračoval po cestě, kterou sám sledoval, a udělil své práci skutečnou vědeckou hodnotu Oger po dvou letech studia na místě vzal všechny tyto skici zpět, aby je ukázal hlubokým konfuciánským vědcům, kteří je zkoumali a syntetizovali.
Podle Oger, tento způsob výměny děl povede člověka od známých k věcem dosud neznámým a k novým objevům. A z takovéto základny mohou vietnamští umělci obnovit i staré zvyky a zvyky, které dnes v naší společnosti již neexistují (2).
___________
(1) Historie vývoje etnografie a různých etnografických škol. Etnografický přehled - 1961, číslo 21 ze dne 15,1961. března XNUMX
(2) a. Mezi tisíci náčrtů jsme našli řadu z nich, které popisují dlouho ztracené obrazy, jako je ten, který ukazuje hroznou scénu „Vor plující po proudu“ který byl načrtnut. Toto je scéna dvou pachatelů, kteří jsou přivázáni k voru nesoucímu značku: "Chtíčný cizoložník a cizoložství, který byl položen na voru a poslán jako trest". Ruce a nohy pachatelů jsou přibity na kousek dřeva položeném na voru. Žena je ukázána nahá a muž dostane oholenou hlavu a člověk se diví, jestli to byl bonzus na sobě s togou? Vor se nebezpečně vznáší po proudu a zdá se, že se o něj nikdo nestará (obr.77).
Fig.77: BAMBOO SWING
Pokud je scéna pachatele, který je šlapán k smrti slonem nebo přitahován a rozebírán koňmi, v současné době pouze ozvěnou a stínem, pak tato scéna „Vor plující po proudu“ nám může připomenout pouze práci s názvem: "Quan Yinova anotace" ve kterém se bohatý muž zeptá svého syna na autora těhotenství Thi M'au: (Raději řekni pravdu a skončí s touto aférou, ov takovém případě riskujete, že se naložíte na vor a necháte se plavat po proudu).
Výše uvedenou záležitost zaznamenal G. Dumoutier ve své práci s názvem: „Eseje o Tonkinese“ (*) 101 takto: "V květnu 1898 jeden z těchto truchlících vorů letěl podél řek Nhị."
b. Před říjnovou revolucí jsme si stále pamatovali scénu, díky níž manžel, který při činu chytil svou cizoložnou ženu, oholil hlavu, svázal ji a pochodoval ji na ulicích. Při chůzi tento manžel odhalil chyby své ženy a bil na plechovém sudu, aby zahanbil svou manželku vůči celé vesnici.
_________
(*) G. DUMOUTIER - Eseje o Tonkinese - Imprimerie d'Extrême - Orient - Hanoj, Haiphong, 1908, s. 43
h. Být vědeckým vědcem, Oger věří, že není nic bolestivějšího, než si přečíst popisy nástrojů nebo gesta, aniž byste jim měli pod očima náčrtky. Existuje poměrně málo autorů s plodnou představivostí a ve skutečnosti může člověk získat dobrou paměť očima mnohem snadněji než čtením. Z tohoto důvodu se Ogerova práce skládá převážně z kreseb a skic. Není to náhoda, je to koherentní metoda, o které se dobře argumentuje.
Oger tvrdil, že jeho práce, jakmile se stane dosaženým rukopisem a textem, bude vědeckou a objektivní. Každý z výkresů je podrobně popsán a následují poznámky syntetizované zvukem. Oger také se domnívá, že: „Vietnamský jazyk je velmi materiálně bohatý. Pokud jde o jeho abstraktní kapacitu, zdá se, že je dostatečně nevyvinutý “.
i. Z tohoto důvodu byly technické výrazy dány kompletně vedle 4000 náčrtů, což způsobilo, že práce byla docela silná kniha.
Oger pokračoval v klasifikaci svých dokumentů a pozorování uvnitř oddílů a velkých oddílů, aby mohl později dosáhnout různých monografií. Nejprve Oger rozdělil svou práci na dvě odlišné části. Jedna část obsahuje všechny desky a náčrtky. Druhá část obsahuje texty. Oger cítil, že by se tím mohl vyhnout všem duplikátům. Tato metoda navíc umožňuje autorovi přidávat nová pozorování za starými, a nevyžaduje tedy, aby svou knihu revidoval a přepsal jednou za pět let. V části s texty Oger dal obsah a analytický rejstřík, což usnadnilo použití jeho práce.
j. Jeho kniha se však stala docela velkou, jakási encyklopedie obsahující téměř Náčrtky 5000, takže žádná tiskárna ani knihovna nesouhlasila s převzetím jejího zveřejnění. Oger musel motivovat k odběru, ale cítil, že se setkal s „Hloupá a lstivá společnost“. Kromě skupiny 20 osoby kdo poskytl 200 piastrů na Oger aby utratil, jak uzná za vhodné, nedostal od žádných dalších lidí ani cent a to byl jediný kapitál, který dostal do rukou. Oger dokázal shromáždit třicet rytců a tito lidé pracovali po dva po sobě jdoucí měsíce. Když dosáhli více než 4000 XNUMX rytin, nastalo léto. Léto nazváno Oger as „Hořící tropický sporák“.
Kvůli silnému klimatu Oger a jeho spolupracovníci nebyli schopni umístit takové rytiny pod valivou osu tiskařského stroje, aby získali větší počet kopií. A tak se tyto rytiny pokřivily Oger musel přijmout metodu ručního tisku používanou umělcem Vesnice Hồ a Držte se Svatý. To znamená, že potřeboval rýžový papír správné velikosti, aby mohl tisknout na rytiny, které byly předem potřeny inkoustem; takový papír byl těžce vyroben výrobci papíru Vesnice Bưởi (v blízkosti Hanoje) mimo „dó“ strom. Tato metoda vytvořila velmi pomalou práci, ale tištěné řádky byly na papíře označeny velmi jasně. Takže, tato sada náčrtů dál "technologie" nezměně nesl aspekt lidových dřevořezeb. H. Oger sám se cítil s tímto nečekaným výsledkem velmi potěšen. Podle Oger, tato skutečnost má tu výhodu, že dává knize domorodý styl. "Všechno je Vietnamci. “ a také podle Oger, tato práce si od nikoho nepůjčí, neopírá se o nikoho v Indočíně a nekopíruje z žádného dostupného dokumentu.
S ohledem na výše uvedenou záležitost Oger chtěl odpovědět těm, kteří tvrdili, že dokumenty použité pro sestavení jeho knihy pocházejí Dumoutierpráce.
Kromě H. Oger potvrdil, že při tisku své práce zachránil Náčrtky 400, již vyryto, ale nevytištěno. Všechny tyto rytiny a ty již vytištěné jsou nyní stále k dispozici nebo jsou ztraceny? O této záležitosti nemáme žádnou představu (*).
__________
(*) S pomocí Sdružení umělců plastického umění a Sdružení lidové literatury jsme navštívili domov umělců v Hải Hưng; navštívili jsme také chrám Hàng Gai a pagodu Vũ Thạch (v červenci 1985), což jsou místa, kde byla práce publikována a šířena. Neměli jsme čas provést hlubší výzkumné práce a nenašli jsme žádné rytiny ... Je pravda, že Henri Oger je všechny vzal zpět do Francie?
Srovnali jsme Ogerkresby s množstvím dokumentů, které zůstaly pozadu Dumoutier v „Revue Indochinoise“ a práce s názvem „Eseje o Tonkinese“... a dosud jsem nenašel nic, co by to mohlo dokázat Oger použil Dumoutierkresby, i když tam bylo několik duplikátů skic, jako je ta, která ukazuje a „Hra s péro s péro-péro“ by Dumoutier (obr.78) převzato z jeho práce s názvem "Eseje o Tonkinese, p-53" a jeden z H. Oger (obr.79).
Fig.78: SHUTTLE-COCK HRA (po Dumoutier)
Fig.79: SHUTTLE-COCK HRA (po Henri-oger)
Skica ukazující scénu „Hraje Tam Cúc“, extrahováno z Dumoutierkniha „Eseje o Tonkinese“ s. 57 (Fig.80) a Ogerskica (obr.81).
Fig.80: HRAJÍCÍ TAM CÚC (hra s 32 kartami - po G.Dumoutier)
Fig.81: VIETNAMESE HRY 32 KART (po H.Oger)
Také jsme přezkoumali Pierre HuardIlustrace v jeho knize s názvem „Znalost Vietnamu“ a neviděl tohoto autora používat Ogernáčrtky, i když existuje také několik duplicitní témata, jako je Huardilustrace „Kousání uší“ (obr.82) str.169, jeden z Dumoutier na straně 88 nebo na Oger (obr. 83).
Fig.82: KRUHOVÁNÍ UŠI (po P.Huardovi)
Fig.83: KRUHOVÁNÍ UŠI (po H.Oger)
Tohle je Pierre Huardilustrace „Zastřešení domu“ (obr.84) (str. 212) a Ogerskica (obr.85(Přečtěte si prosím závěr).
Fig.84: ROOFING HOUSE (po Pierru Huardovi)
Fig.85: ROOFING HOUSE (po Henri Ogerovi)
k. Předtím, než začneme psát úvod a později, možná budou mít další vědci příležitost provádět hlubší výzkumy a správně vyhodnotit autora a jeho práci, dejte slova Pierre Huard (1) - výzkumný pracovník, který věnoval velkou pozornost Vietnamu - a k němuž má následující poznámky Oger'funguje.
"Obnova této práce, kterou dosud nebylo možné najít, představuje pouze začátek velkého vyšetřování, bohužel! dosud nepokračovalo… Tato výzkumná práce, která byla sestavena s pracovním duchem velmi nakloněným k technologii, a záměrně ignorovala veškerou možnou cirkulaci, nezískala podporu veřejnosti ve Francii a ve Vietnamu - veřejnosti, která věnovala pozornost odvětvím, jako je jako jazyk, archeologie, lidová literatura “!… nebo dokonce nepřátelské prostředí. Dále přichází skutečnost, že tato práce zaznamenala četná gesta a techniky, které v průběhu historie způsobily, že v dnešním Vietnamu úplně zmizely".
__________
(1) PIERRE HUARD - průkopník vietnamské technologie - Henri Oger (1885-1936?) BEFEO Tome LVII - 1970 - str. 215-217.
BAN TU THU
11 / 2019