Typy válečných uměleckých škol prostřednictvím FEATAL DYNASTIES

Zobrazení: 644

    Během vývoje lidstva od starověké středověké historie, silné říše na východe (Mongolsko, Čína,…) nebo na Západě (Roman, Řecko,…) vždy chtěli dobýt chudé země uvnitř nebo vně regionu, aby uspokojily svou ideologii monarchie.

    Také v dějinách evoluce v moderní a současné historii civilizované západní země s vědeckými vynálezy (elektřina, pára, lodě, zbraně) našly způsoby, jak napadnout rozvojové země na východě a využít je jako kolonie, aby sloužily demokracii a kapitalismu.

    Během evoluce Vietnam [Việt Nam] se stal cílem invazí „být civilizovaný“.

    Proto, Vietnamská civilizace byla zasažena mnoha civilizacemi z Číny, Japonska, Indie, Evropy a Spojených států.

    Od etnických skupin, které si půjčovaly čínský jazyk a kulturu, aby rozvíjely kulturu národa během středověké středověké historie, v moderní a současné historii (z konce 19. století), Vietnam [Việt Nam] přešel na používání latinských skriptů ve světě Číny¹ ve východní Asii: Nam [Nam] (Vietnam), Dong (Jižní Korea), Yamato (Japonsko),….

    Od starověké středověké k moderní historii (dokud francouzská armáda nezvládla kontrolu nad Vietnamem na konci 19. století), tradiční vzdělávací systém v Vietnam [Việt Nam] byl hluboce ovlivněn konfuciánskými nadacemi po tisíce let historie.

    Proto, trénovat vládnoucí třídu pomáhat chránit a rozvíjet feudální dynastie, tréninková metoda používaná v Vietnam [Việt Nam] najít talenty se nelišilo od čínského modelu.

    Pokoušíme se o této záležitosti zjistit, můžeme stručně projít základní obsah následujícím způsobem:

    Vietnamský národ brzy přemýšlel o vzdělávacích metodách pro výběr lidských zdrojů a využití talentovaných lidí ke zdědění dynastie nebo k moci a politickým změnám.

    Při výběru vojenských vůdců pro feudální soud existovaly dvě metody:

    Projekt první metoda je výběr na základě osobních příspěvků a zásluh nebo členů císařské rodiny. Lidé vybraní touto metodou neprošli školením. Tato metoda byla použita před 16. stoletím.

    Projekt druhá metoda je odborné školení. Členové císařské rodiny, kteří byli vojenskými vůdci, by byli vyškoleni, aby byli oficiálně povýšeni na školy bojových umění. Giang Vo [Giảng Võ] Škola byla v té době první školou bojových umění.

    Giang Vo [Giảng Võ] Byla postavena škola Tran [Holý] Dynastie (1253). Bylo to místo pro vojenské vůdce a císařské členy, aby cvičili bojová umění pro výběr. Z této školy bojových umění byla vytvořena Vojenská příručka, která byla učebnicí založenou na zkušenostech na skutečných bojiscích.

    Proto bylo v průběhu roku nalezeno mnoho slavných generálů uvedených výše Tran [Holý] Dynastie.

    Každá dynastie však měla své vlastní výběry. Od počátku Le [hruška] Dynastie (986), výběr bojovníků byl založen pouze na fyzické zdatnosti (zdravá těla) nebo vystoupení (předvádění bojových umění).

    Projekt Le [hruška] dynastie měla svůj vlastní způsob výběru. Až do vlády Le Du Tong [Lê Dụ Tông] (jméno éry je Bao Thai [Bảo Thái]), výběry simulované výběry za vlády Duong, Tong, Thanh [,Ường, Tống, Thanh] (Trinh Cuong je [Trịnh Cường] panování), které se řídilo mezinárodní metodou používanou v Číně, silné zemi s vlivem ve velké oblasti, zejména ve východní Asii (Japonsko, Korea, Vietnam).

    Poté začaly první zkoušky bojových umění Giang Vo [Giảng Võ] Škola v roce 1721 (druhý rok v Bao Thai [Bảo Thái]). Byly povolány mandarinky giao Čt [děkuji] (mandarinky odpovědné za vzdělávání ve městě), který sledoval vzdělávání bojových umění pro mandarinky se zvláštním vzdělávacím programem s názvem Vojenská klasika.

    Až do vlády Le Du Tong [Lê Dụ Tông] (1721), že nová metoda výuky byla použita pro všechny, a to způsobem, který dnes nazýváme socializací. Vo hoc [Võ học] tedy, studii bojových umění (v hlavním městě Thang Long [Thăng Long]) byl pod kontrolou odpovědného mandarinky.

    Od té doby byla stanovena pravidla a předpisy pro soutěže bojových umění, stejně přísné jako pro výběr literárních mandarinek.

    Zatímco soutěž o literaturu byla organizována do tří úrovní „thi huong, thi hoi, thi dinh"[thi hương, thi hội, thi đình] (provinční zkouška, metropolitní zkouška, císařská soudní zkouška), soutěž bojových umění byla vedena pouze na dvou úrovních. První úroveň byla Takže cu [Sở cử] (thi Huong [thi Hương]); druhou úrovní byl Bac cu [Bác cử] (thi Hoi [thi Hội]).
Soutěž byla tak přísná, že básník Tran Te Xuong [Trến Tế Xương] měl při zkouškách potíže. Vykřikl:

Po dobu osmi let nemohl pomoci porušit předpisy pro zkoušení [Tám năm không khỏi phạm trường quy].

    Předpisy byly přísně uplatňovány jak v soutěžích o literaturu, tak v bojových uměních. Tabulku předpisů je obvykle možné vidět mimo školu, aby ji mohli kandidáti znát. H. Oger zaznamenal obsah pravidel, ale Han Nom [čínština] woodblock byl příliš malý na to, aby byl anotován (Obrázek). Pokud jde o soutěž bojových umění, prvním pravidlem nebylo přinést žádné knihy. Knihy však někdy byly zkopírovány v malém měřítku na kůru semen jackfruitů (dnes studenti také používají malé kopie zvané phao [podvádění ve zkouškách]).

POZNÁMKA:
1: LÉON VANDERMEERSCH, Le nouveau monde sinisé, Paříž: Seuil, 1985.
◊ Obrázek - Zdroj: Nguyễn Mạnh Hùng v „Kỹ thuật của người An Nam“ (Technika du peuple Annamite) H. Ogera v Hanoji (1908 -1909)

BAN TU THU
11 / 2019

Více viz:
◊  Vojáci a zbraně