VIETNAMESE JAZYK pro Vietnamce a cizince - Úvod - Oddíl 1

Zobrazení: 2222

Úvod

     Projekt Vietnamský jazyk je komunikativní jazyk Vietnamců a také mateřský jazyk of Viet lidé (také pojmenovaný jako Kinh, hlavní etnická skupina ve Vietnamu). Vytvoření společného jazyka používaného všemi lidmi je obtížným úkolem kvůli rozmanitosti dialektů a akcentů. Vietnamec je založen na melodických slabikách a zdůraznil přízvuk. Přízvuk má důležitou roli při rozlišování a identifikaci významu výroků. Tam také existuje četné přízvuky v Vietnamský jazyk, z nichž nejobvyklejší a nejoblíbenější je jižní. Tento přízvuk se zdá být odlišný od standardního, protože jeho výslovnost je silně založena na hlavním ignorování standardního přízvuku a dokonce gramatiky. Vietnamci jsou monosyllabický jazyk přičemž každý kloubový zvuk má určitý význam. Také nabízí nespočet dvojic složených slov, která se skládají ze 2, 3 nebo dokonce pro jednotlivé jednotlivé zvuky. 

    Projekt Vietnamský jazyk byl vytvořen a vyvinut po mnoho staletí. Dokumenty časných feudálních dynastií používaly Číňany a ne až do narození Příjmení [Ne] (Demotický skript) byl ve 14. století používán jak v mluvení, tak v psaní, zejména při psaní literatury. V 17. století Vietnamec nebo konkrétně národní jazyk. Jeho původ úzce souvisí s portugalskými, španělskými, italskými a francouzskými propagátory působícími v zemích jihovýchodní Asie. 

   Ti vymysleli nový scénář psaní jako prostředek k vyjádření Vietnamský jazyk. Nejviditelnějšími přispěvateli do formace a studia vietnamštiny v té době byl francouzský vikář jménem Alexandre de Rhode¹ s publikací jednoho z prvních vietnamských slovníků a gramatiky s názvem vietnamsko-portugalsko-latinskoamerický slovník. Zpočátku, Vietnamec byl používán pouze pro účely propagace, ale brzy byl oficiálně popularizován, když Francouzi zavedli svůj koloniální režim na Vietnam. Do určité míry Vietnamec byl původně nástrojem vládnutí kolonistů, ale díky svému pohodlí Vietnamec stal se oblíbeným. Jeho snadno vyslovitelný abecední systém a kombinace mu navíc umožnily překonat jakoukoli kritiku.^{2, 3}

    Vietnamec (tiếng Việtnebo méně často Vi nt ngữ) je národní a úřední jazyk Vietnamu. Je to mateřský jazyk 86% populace Vietnamu a asi tři miliony zámořských Vietnamců. Mnoho národnostních menšin ve Vietnamu ho také mluví jako druhý jazyk. Je součástí Austroasiatická jazyková rodina⁴, z toho má nejvíce reproduktorů se značnou rezervou (několikrát větší než ostatní Austroasiatic jazyky dohromady). Hodně z Vietnamská slovní zásoba byl vypůjčen od čínštiny a dříve byl psán pomocí čínského psacího systému, i když v pozměněném formátu a byl mu přidělen lidová výslovnost. Jako vedlejší produkt francouzského koloniálního pravidla jazyk vykazuje určitý vliv z francouzštiny a Vietnamský psací systém (qucc ngữ), které se dnes používá, je upravená verze latinka, s další diakritikou pro tóny a určitá písmena.

    Vzhledem k tomu, národní jazyk většinové etnické skupiny, Vietnamec je mluvený po celém Vietnamu Vietnamci, stejně jako etnické menšiny. To je také mluvené v zámořských vietnamských komunitách, nejvíce pozoruhodně ve Spojených státech, kde to má více než milión reproduktorů a je sedmý nejvíce mluvený jazyk (je 3. v Texasu, 4. v Arkansasu a Louisianě a 5. v Kalifornii). V Austrálii je to šestý nejrozšířenější jazyk.

    Podle Ethnologue Vietnamec mluví také značný počet lidí v Kambodži, Kanadě, Číně, Pobřeží slonoviny, České republice, Finsku, Francii, Německu, Laosu, Martiniku, Nizozemsku, Nové Kaledonii, Norsku, Filipínách, Ruské federaci, Senegalu, Tchaj-wan, Thajsko, Spojené království a Vanuatu.

    "Zpočátku, protože Vietnamci mají tóny a sdílejí velkou slovní zásobu s čínštinou, byla seskupena do čínsko-tibetského“. Později se zjistilo, že tóny vietnamštiny objevil se velmi nedávno (André-Georges Haudricourt-1954)⁵ a čínština-jako slovník je také půjčil si od Han Číňana během jejich sdílené historie (1992); tyto dva aspekty neměly nic společného s původem Vietnamců. Vietnamec byl poté zařazen do podčeledi Kam-Tai Daic společně se Zhuangem (včetně Nùng a Tày v severním Vietnamu) a thajské, po odstranění povrchových vlivů čínštiny. Nicméně, Daic aspekty byly také půjčeny od Zhuang v jejich dlouhé historii sousedství (André-Georges Haudricourt), nikoli originální aspekty vietnamštiny. Konečně, Vietnamec byl zařazen do Austroasiatika lingvistická rodina⁴se Po-Khmer podrodina, Viet-Moung větev (1992) po dokončení dalších studií. Hrozný je největší populace ve Vietnamu. Podle studie Fudan University z roku 2006 patří Po-Khmer lingvisticky, ale pro jeho původ neexistuje poslední slovo.

    Henri Maspero⁶ udržoval Vietnamský jazyk of Thajský původa Ctihodný otec Souvignet vysledoval to k Indo-malajský skupina. AG Haudricourt⁵ vyvrátil práce Maspera⁶ a došel k závěru, že Vietnamci jsou řádně umístěni do rakouské rodiny. Žádná z těchto teorií zcela nevysvětluje původ Vietnamský jazyk. Jedna věc však zůstává jistá: Vietnamština není čistý jazyk. Zdá se, že jde o směs několika jazyků, starověkých a moderních, s nimiž se v dějinách setkáváme po navazujících kontaktech mezi cizími lidmi a obyvateli Vietnamu.

   Zatímco mluvil Vietnamci na tisíciletí, písemné Vietnamec se stal oficiálním administrativním jazykem Vietnamu až ve 20. století. Pro většinu z jeho historie, subjekt nyní známý jako Vietnam používal psaný klasický Číňan. Ve 13. století však země vymyslela Chữ nôm, psací systém využívající čínské znaky s fonetickými prvky, aby lépe vyhovoval tónům spojeným s vietnamským jazykem. Chữ nôm bylo prokázáno, že je mnohem účinnější než klasické čínské postavy, které bylo široce používáno v 17. a 18. století pro poezii a literaturu. Chữ nôm byl použit pro administrativní účely během krátké Ahoj a Dynastie Tây Sơn⁷. Během francouzského kolonialismu, francouzština nahradila Číňana v administraci. Vietnamci byli oficiálně používáni až po nezávislosti na Francii. Je to vyučovací jazyk na školách a univerzitách a je jazykem pro oficiální podnikání.

     Stejně jako mnoho jiných asijských zemí je v důsledku úzkých vazeb s Čínou po tisíce let velká část Vietnamec lexikon vztah k vědě a politice je odvozen z čínštiny. Alespoň 60% lexikálních zásob má čínské kořeny, bez naturalizovaných výpůjček z Číny, ačkoli mnoho složených slov je složeno z nativních Vietnamská slova v kombinaci s čínskými půjčkami. Obvykle lze rozlišovat mezi rodným vietnamským slovem a čínským výpůjčkem, pokud může být reduplikováno nebo jeho význam se při změně tónu nezmění. V důsledku francouzské okupace si Vietnamci od té doby vypůjčili mnoho slov Francouzský jazyk, Například Káva (z francouzštiny káva). V dnešní době se do lexikonu jazyka přidává mnoho nových slov kvůli silnému vlivu západní kultury; obvykle se půjčují například z angličtiny TV (ačkoli obvykle viděný v písemné formě jak Tivi). Někdy jsou tyto půjčky telaty doslovně přeloženy do vietnamštiny (například software je převeden na phần mềm, což doslovně znamená „měkká část“).⁸

... pokračujte v části 2 ...

Více viz:
◊  VIETNAMSKÝ JAZYK pro vietnamštinu a cizince - vietnamská abeceda - Oddíl 2
◊  VIETNAMSKÝ JAZYK pro Vietnamce a cizince - Vietnamské souhlásky - Oddíl 3
◊  VIETNAMESE JAZYK pro vietnamské a cizince - vietnamské tóny - oddíl 4
◊  VIETNAMSKÝ JAZYK pro Vietnamce a cizince - Vietnamské souhlásky - Oddíl 5

POZNÁMKY:
¹ Alexandre de Rhodes, SJ [15 1591 března v Avignonu, papežské státy (nyní ve Francii) - 5. listopadu 1660 v perském Isfahánu] byl avignonský jezuitský misionář a lexikograf, který měl trvalý dopad na křesťanství ve Vietnamu. Napsal Dictionaryarium Annamiticum Lusitanum et Latinum, první trojjazyčný vietnamsko-portugalsko-latinský slovník, publikovaný v Římě v roce 1651.
²  Zdroj: Lac Viet Computing Corporation.
³  Zdroj: IRD New Tech.
⁴ Austroasijské jazyky, také známé jako Mon – Khmer, jsou velkou jazykovou rodinou v jihovýchodní Asii na pevnině, také roztroušenou po částech Indie, Bangladéše, Nepálu a jižní Číny. Austroasiatické jazyky hovoří kolem 117 milionů. Z těchto jazyků mají dlouholetou zaznamenanou historii pouze vietnamština, Khmer a Mon a oficiální status moderních národních jazyků mají pouze Vietnamci a Khmeri (ve Vietnamu a Kambodži).
⁵  André-Georges Haudricourt (17. ledna 1911 v Paříži - 20. srpna 1996 v Paříži) byl francouzský botanik, antropolog a lingvista.
⁶  Henri Paul Gaston Maspero (15. prosince 1883 v Paříži - 17. března 1945 v koncentračním táboře Buchenwald, Weimar nacistické Německo) byl francouzský sinolog a profesor, který přispěl k různým tématům týkajícím se východní Asie. Maspero je nejlépe známý svými průkopnickými studiemi taoismu. Během druhé světové války byl nacisty uvězněn a zemřel v koncentračním táboře Buchenwald.
⁷  Jméno Tây Sơn (Nhà Tây Sơn 家 西山) se ve vietnamské historii používá různými způsoby k označení období rolnických povstání a decentralizovaných dynastií založených mezi koncem loutkové dynastie Lê v roce 1770 a začátkem dynastie Nguyễn v roce 1802. Jméno vůdců rebelů domácí okres, Tây Sơn, začal být aplikován na samotné vůdce (bratři Tây Sơn: tj. Nguyễn Nhạc, Huệ a Lữ), jejich povstání (povstání Tây Sơn) nebo jejich pravidlo (dynastie [Nguyễn] Tây Sơn).
⁸  Zdroj: Encyklopedie Wikipedie.
Image Obrázek záhlaví - Zdroj:  en.wikipedia.org 
◊ Ban Tu Thu nastavil indexy, tučný text, kurzíva v závorce a sépiový obrázek - thanhdiavietnamhoc.com

BAN TU THU
02 / 2020